The field

Už dlouho jsem nevytáhla foťák. Leží mi na poličce a vyčkává. Na dobrou náladu, vhodný čas, přívětivé počasí, inspiraci, náhlý popud...cokoli, co by mě postrčilo k nějaké tvorbě. V počítači mám udělané složky s fotkami - na každý měsíc jednu. Za březen jsem nevyfotila naprosto nic. Měla bych se polepšit. Už mi chybí pocit stisknutého prstu na spoušti a zvuk závěrky.
Tyhle fotky se mi v počítači povalují věky. Až dnes přišly na řadu. Často si stěžuji, že kolem chaty nemáme nic než nekonečná pole. Co bych dala za kousek lesa. Milovala bych ho a navštěvovala tak často, jak by to jen šlo. Na druhou stranu i pole dokáží být úchvatná. Hlavně když zezlátnou záplavou slunečnic, to je potom nádhera. Na to (a ještě mnohem více) se těším. 











2 komentáře:

  1. Wow, ty barvy! :) Moc pěkné fotky, my žijeme sice v malinkém městečku, ale s lesy, vlastně i poli, je to přímo u nás taktéž velmi neslavné. Naštěstí o pár kilometrů dál je takový krásný hájek a tam se dá dojet na kole. :)

    OdpovědětVymazat
  2. u druhý bych si udělala výřez mraků! jsou krásné. a třetí mi připomíná Gregoryho Crewdsona.

    OdpovědětVymazat