Pod hladinou nyní


Aaach jak bylo krásně, jak se mi nechtělo vracet. Paprsky slunce prosvítající mezi lístky stromů, modré nebe po celý den, klid a pohoda. Až na to, že všechno pěkné se dříve nebo později pokazí. Nic netrvá věčně, u krásných okamžiků to bolí dvojnásob.  A teď nezbývá nic jiného než se opět ponořit pod hladinu běžných dnů, plynoucích se jeden za druhým. Musím najít nějaké maličkosti, na které se budu moci těšit. Něco, co mě bude držet nad hladinou. Dokud se nepotopím...nebo nenajdu pevnou půdu pod nohama.






1 komentář: